Přelom června a července se pro nás stal opět dobou zdolávání nejen vrcholů, ale i sebe samých. Pod vedením Mariana a Marušky Cúthových jsme se vypravili do Rakouska do Nízkých Taur. Prvním úkolem bylo šťastně dojet na to správné místo, ve správný čas, což se bohudík všem podařilo. Pak už jsme se mohli začít kochat okolní krajinou. Hory, louky, řeky, jezera, malebné domečky a všudypřítomná zvířata nás neustále provázely na našich cestách. Tuto atmosféru můžete načerpat z následující fotogalerie.
Náš horský vůdce nám vytrvale na každý den připravoval různě obtížné trasy, které jsme se pokoušeli zdolat. Někteří úspěšně, jiní méně úspěšně, ale vždy s poznáním, že hory jsou nevyzpytatelné a budí oprávněný respekt. A že není radno opovrhovat správnou obuví a vybavením.
Zmoženi, plní dojmů a příjemně unaveni jsme se vraceli do našeho objektu, který nám nabízel až neskutečný komfort, v podobě teplých sprch, útulných pokojů a vybavené kuchyně. Nutno podotknouti, že objekt byl opravdu skvěle vybrán a i rodina Reuter byla velmi příjemná.
Každé ráno i večer bylo v duchu společné modlitby a různých oznámení, zvláště nezapomenutelné zůstanou „odpady“. Po večerech byla dále možnost společných her, povídání, plánování tras či pouhé relaxace.
Celý pobyt si všichni skvěle užili a neradi se vraceli domů. Velký dík patří Marianovi a Marušce Cúthovým, ale také Rýdlovým, Mrázkovým a Drnovským, všichni se snažili, aby pobyt byl nezapomenutelný a to se jim také podařilo. Každý z nás si s sebou něco přivezl, ať už radost ze zdolaných vrcholů, z kamínků házených do vody, či poznání, že není vrstevnice jako vrstevnice.
Maruška Rajková
Připojil bych se k velkému děkování všem, kteří pomáhali vytvořit pro nás velmi oslovující atmosféru. Kromě výše jmenovaných ještě Marušce Rajkové, Tomášovi Vamberovi a Markovi. Dík také patří Sdružení YMCA – Živá rodina, která nám pomohla se zajištěním dotace pro tento pobyt. A my s Maruškou osobně děkujeme také malé Klárce ( 1,5 roku ) a jejím rodičům, kteří nám poprvé dali možnost prožít hory také jako dědeček a babička. A také děkujeme P. Miroslavovi ( mému bratrovi ), který na jeden den přijel, vedl několik modliteb, sloužil jednu mši a na jedno sedlo do výšky 2326 metrů vyšplhal.
Marian
P.S. Kdybyste někdy chtěli do Nízkých Taur a bylo Vás 25 ( nebo méně ), www.urlpoldhof.at – samoobslužná chata – SELBSTVERSORGERHAUS vřele doporučujeme.