Někteří věřící se toho dne do lobkovického svatostánku nevměstnali a jen pokradmu nahlíželi z venku, co se děje uvnitř. Dvojité křtiny a následná farní zahradní slavnost totiž přitáhly na nedělní mši nebývalé zástupy farníků a farnic. Podezření, že někteří venku před kostelem nezůstávali z kapacitních důvodů, ale kvůli zajištění si prominentního místa v čele průvodu, se nepodařilo potvrdit, neboť původně plánovaný průvod z Lobkovic do Neratovic se pro naprostý nezájem nekonal (čehož si však až na výjimky nikdo nevšiml).
Když díky síle a šikovnosti otce Petera přečkali oba dva katechumeni své symbolické obětování Bohu nad oltářem bez úhony, mohli se všichni přesunout na tradiční místo konání farní zahradní slavnosti – na zahradu „U vysoké jedle“. Kdo mohl tušit, že se díky nadšeným dobrovolníkům a drobným přispěvatelům podaří změnit prostou zahradní slavnost s občerstvením v gastronomický vrchol sezony. Steaky byly křehké, guláš silný a moučníky rafinované tak, že by se jimi jistě přejedl i zmlsaný šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, natož běžný účastník slavnosti.
O kulturní vložku se již tradičně postaral divadelní ansámbl složený z našich talentovaných, mladých, nadšených umělců, jejichž jednoaktovka přímo navázala na dramata Beckettova, Ionescova a snad dokonce i Dürrenmattova. Vše navíc v kulisách nádherné jarní zahrady, kam poněkud komplikovaná pohádková metafora dobře zapadala. Velmi kvalitní obsazení a režii pak už předčili pouze speciální digitální efekty, z nichž bych zmínil především umělý vítr a dokonale načasovanou, kouzelnou průtrž mračen, která se ale podle některých poněkud vymkla kontrole.
Přičteme-li ke všemu ještě dobré svijanské pivo, které točila zkušená, řádně vyškolená obsluha, byla letošní zahradní slavnost výjimečnou kulturně-společensky-gastronomickou událostí. Dík patří všem účastníkům, kteří přispěli k příjemné atmosféře setkávání a také všem, kteří přispěli ke kulturně-gastronomické stránce věci.
Zvláštní poděkování po právu náleží pořadateli, Davidu Krejčiříkovi, který, kromě jiného, s obětavostí jen jemu vlastní, a s nasazením vlastního zdraví, den po slavnosti dopil sám veškeré nedopité pivo, které ještě zbylo v posledním ze sudů a uchránil ho tímto před zkázou.
Kéž nás Bůh také všechny uchrání před zkázou a přibližně za rok se zase všichni sejdeme na stejném místě.
Marek Matocha
FOTOGALERIE   (všechny fotky jsou od Standy Dabrowského, kromě 5. řádku a videa, které jsou od Honzy Trhoně)
VIDEO z divadla: