Povídání o táboře v Polesí 2024

Měl jsem tu čest být jako asistent na farním táboře s Neratovickou farností 10.–17. srpna 2024. Jsem moc rád, že jsem mohl jet, protože to přineslo mnoho nových zážitků, zkušeností a radosti všem, kdo se účastnili.


Já osobně tyto tábory pro děti (cca 6–13 let) naprosto zbožňuji. Už jako malý kluk jsem jezdil jako účastník, a vždy jsem si odvezl skvělé zážitky, na které moc rád vzpomínám. Tyto tábory utvářely mé dětství, prožíval jsem je naplno, a mám na ně ty nejlepší vzpomínky, které nikdy nezapomenu. Člověk se úplně odreaguje od všech starostí, stresu spojeného se školou apod. a prožívá úžasné chvíle s ostatními. Celkově na těchto táborech byla skvělá parta dobrých vedoucích, asistentů, účastníků, a také kamarádů, kteří stejně jako já vyrostli, takže jsme společně kolem 14/15 let (kdy už jsme přestali jezdit jako účastníci) začali jezdit jako asistenti. Teď v 17 ti letech jsem byl (už potřetí) na tomto táboře jako pomocník, a tak jsem rád, že mohu říct něco málo o tom, jaké to bylo i z pohledu asistenta.

Jak jsem již zmínil, myslím si, že jsme měli skvělý tým lidí, vyrůstali jsme spolu, a proto jsme docela sehraní, rozumíme si, a vzájemně se doplňujeme. Taky je za mě důležité, že nás bylo celkem 11, ale v různých věkových kategoriích, takže ti starší, co už mají děti, nebo budou mít brzy svatbu mohli trochu ,,usměrňovat” nás mladší kolem 17 let. Také se mi líbilo, že mezi dětmi byl v každém týmu vždy jeden starší, který pomáhal těm mladším zvládat hry, a vysvětlovat jednotlivé úkoly.

Téma letošního tábora byla nakažená voda ve světě, kterou se dětem nakonec podařilo vyčistit pomocí filtrů, které získávali prostřednictvím her, a dále zjištěním, kdo za tím vším stojí. Děti nejdříve podezíraly šéfku firmy DasFell (která pomáhá životnímu prostředí), ale když zjistili, že je nevinná, podařilo se jim díky záznamům z bezpečnostních kamer odhalit, že vodu otrávil její asistent Milan Vodníček, kterého za pomoci policistky odvedli do vězení, a společně tak zachránily svět před zkázou.


Jsem moc rád, že se na táboře nikomu nic zlého nestalo, a mám z něho dobrý pocit. Je úžasné pozorovat, jak starší děti pomáhají těm mladším, vzájemně se podporují, kamarádsky se povzbuzují, tahají za jeden provaz. Když si představím, že z některých z nich možná budou jednou taky asistenti, říkám si (kromě toho, jak nebezpečně rychle stárnu) jak je to super předávat ty zkušenosti z generace na generaci. Celkově všichni dohromady vytváří příjemné prostředí, a atmosféru plnou pozitivní energie.

Zpětně se dětem tábor vcelku líbil, ale nejvíce si stejně chválili naše skvělé kuchařky, díky kterým jsme měli energii na všechny pohybové hry, a osladili nám život každý den. Říkali, že probudit se do rána plného sladkých buchet, a chlebů s marmeládou s pocitem, že dnes zachráníme svět je lepší než vstávat přes rok do školy.


Velký dík patří všem organizátorům, kteří tábor připravili, a vedli, ale také všem dětem, které všem okolo svým úsměvem dodávali dobrou náladu, a celkově pozitivní energii po celý týden (je to tak, jestli smích prodlužuje život, tak jsem díky táborům nesmrtelný), samozřejmě kněžím Filipovi a Peterovi díky kterým jsme mohli mít přímo na místě mši (dokonce i v lese s rozsáhlým mechovým kobercem), a nakonec speciální poděkování kuchařkám, díky nim jsem (jako obvykle v roli dojídače) nikdy neměl hlad, a naše žaludky zažily nebe na zemi.


Filip Zeman