Nasedli jsme do vlaku. Po hodině a půl jízdy jsme vystoupili na zastávce ve městě Malá Skála. Potom jsme šli městem až k malé skále a tam začala celodenní hra kolíčkovaná neboli dávání kolíčků na ostatní. Ty, co na sobě najdeš, tak sundáš a zase dáš na někoho dalšího.
Pak jsme šli nahoru, ale bylo tam bláto a já jsem uklouzl. Po chvíli cesty jsme si dali svačinu a pak jsme šli dál až k lesu, ve kterém byli loupežníci. Rozřadili jsme se do týmů, my byli trojky a pak jsme je chytali. My jsme měli chytat Petra, a to byl nejtěžší soupeř. Když jsme ho chytili, tak jsme museli hodit větší číslo než on. Když jsme ho přehodili, tak jsme dostali jeho část. Když jsme dostali všechny části, tak jsme zjistili, že se jedná o mapu k pokladu.
Když jsme chtěli najít poklad, tak jsme potkali smutné medvědy, kteří našli poklad, ale byli smutní, protože to nebyl med. A my je chtěli rozveselit, takže jsme hledali vtipy. Hledali jsme je v trávě a museli si je pamatovat. Medvědů bylo deset a každý medvěd měl mít jen jeden vtip, ale v trávě bylo vtipů dvacet, takže deset jich bylo navíc. Každý tým musel rozveselit všechny medvědy. Přitom co Kristínka četla jeden vtip, tak jsem ji připnul čtyři kolíčky. Náš tým rozveselil medvědy jako první, takže jsme vyhráli. Potom co všechny týmy medvědy rozveselily, tak jsme od nich dostali poklad a šli jsme zase zpátky na nádraží.
Tam jsme nasedli na vlak a jeli domů a na nádraží na nás čekali rodiče.
KONEC
Tobík H.
