Víkendovka pro starší začala jinak než je zvykem, sraz byl v sobotu 30.3. namísto pátku 29.3. Sraz jsem měli v 10:00 na faře v Lobkovicích, jakmile všichni dorazili, mohlo se začít.
Tinka s Ondrou se inspirovali neviditelnou výstavou, proto jsme si vyzkoušeli, jaké to je být slepým, byť jen na hodinku. V tmavé místnosti, kde opravdu nebylo nic vidět, jsme dělali naprosto všední činnosti. Jako například kreslení, hledání nějakého předmětu nebo jezení. Nejvíce jsme si ale užili líčení a protože se nikdo z přítomných pravidelně nemaluje, byl to velký oříšek. Jakmile se rozsvítilo světlo, naše tváře se staly překvapením, ne vždy milým.
Po tom, co jsme se rozkoukali, jsme si zahráli Aktivity a zkoušeli pokořit fakt, že suchý rohlík se nedá sníst pod minutu. A opravdu nedá! S otcem Peterem jsme později diskutovali o tom, v čem nám zrak pomáhá, jak je důležitý a jak se o něm zmiňuje bible. Seznámili jsme se s nejčastějšími příčinami slepoty, kde je největší výskyt a kolik procent lidí trpí tímto postižením.
K večeru jsme rozdělali oheň, opékáli jsme si maso, buřty, kukuřici a nebo rohlíky. Těch jsme za jednu sobotu dohromady snědli celou přípravku. Rohlíková víkendovka? S doprovodem zpěvu a kytary se stal konec dne ještě příjemnější. Brzy jsme ale šli na kutě, abychom ráno nezmeškali mši svatou. Na tu jsme dorazili včas a Kosáci se tak mohli připravit.
Rohlíková víkendovka po slepu byla skvělá!
Lucka a Anežka
