V sobotu 26.11. jsme se s mládeží vypravili na výlet. V 8:00 jsme v Neratovicích nasedli na vlak a zanedlouho jsme vystupovali kdesi v Brdských lesích. S námi vystoupila i skupinka důchodců. Taky se ke konci listopadu rozhodli vyjít někam na procházku a za pomoci holí hned vyšli. Než jsme se seskupili a zjistili, že jsme všichni a máme všechny batůžky, měli před námi solidní náskok. Rychle jsme je dohnali a říkali jsme si jestli v jejich věku budeme taky pořád aktivní?
Nicméně jsme pokračovali dál. Řeč taky nestála a tak nám cesta utíkala, jako voda. Došli jsme k lesu a zjistili jsme, že v něm právě probíhá hon. My sice neměli v plánu přes les jít, ale když jsme se dozvěděli o myslivcích, tak jsme plány změnily. Lákalo nás pobíhat na nebezpečném místě a řvát: „Nejsem kanec, nejsem kanec, nejsem kanec!“ Dobře, asi je vám jasný, že kecám. Samozřejmě jsme tam nešli.
Zastavili jsme se na místě, kde stál pes. Vypadal strašně. Byl pohublý a smrděl. Vytáhli jsme si svačiny. Překvapilo nás, že ani moc nežebrá. Nechali jsme ho být a začali jsme hrát hru. Vysvětlili jsme si pravidla, rozdělili jsme se na dva týmy a chtěli jsme začít hrát, ale byla nám zima, a tak jsme se dohodli, že kousek popojdeme. Vyrazili jsme a pes se nás držel. Už jsme přemýšleli, jestli na něj nemáme zavolat policii, ale v tu chvíli se ho nějací lidé ujali.
Když jsme se trochu zahřáli, tak jsme dohráli hru a pokračovali jsme dál, až jsme nakonec došli na vlakovou zastávku. Za chvíli přijel vlak. Dojeli jsme s ním do Prahy. Na Hlaváku jsme měli čas, tak jsme si čekání zkrátili v Burger Kingu. Kuba nám šel objednat. Trochu na něj koukali, že chce jídlo pro devatenáct lidí, ale ochotně mu začali nandávat do tří velkých tašek. Přinesl nám to a pustili jsme se do jídla. V cukuletu bylo všechno pryč a někdo tam ty tašky chtěl nechat a zavolat policii, jako na podezřelý náklad, ale raději jsme je vyhodili.
Všechno bylo snědeno, takže jsme šli na nástupiště. Za chvíli přijel vlak a jeli jsme do Neratovic. Byl to super výlet a těším se na další akci.
Nicméně jsme pokračovali dál. Řeč taky nestála a tak nám cesta utíkala, jako voda. Došli jsme k lesu a zjistili jsme, že v něm právě probíhá hon. My sice neměli v plánu přes les jít, ale když jsme se dozvěděli o myslivcích, tak jsme plány změnily. Lákalo nás pobíhat na nebezpečném místě a řvát: „Nejsem kanec, nejsem kanec, nejsem kanec!“ Dobře, asi je vám jasný, že kecám. Samozřejmě jsme tam nešli.
Zastavili jsme se na místě, kde stál pes. Vypadal strašně. Byl pohublý a smrděl. Vytáhli jsme si svačiny. Překvapilo nás, že ani moc nežebrá. Nechali jsme ho být a začali jsme hrát hru. Vysvětlili jsme si pravidla, rozdělili jsme se na dva týmy a chtěli jsme začít hrát, ale byla nám zima, a tak jsme se dohodli, že kousek popojdeme. Vyrazili jsme a pes se nás držel. Už jsme přemýšleli, jestli na něj nemáme zavolat policii, ale v tu chvíli se ho nějací lidé ujali.
Když jsme se trochu zahřáli, tak jsme dohráli hru a pokračovali jsme dál, až jsme nakonec došli na vlakovou zastávku. Za chvíli přijel vlak. Dojeli jsme s ním do Prahy. Na Hlaváku jsme měli čas, tak jsme si čekání zkrátili v Burger Kingu. Kuba nám šel objednat. Trochu na něj koukali, že chce jídlo pro devatenáct lidí, ale ochotně mu začali nandávat do tří velkých tašek. Přinesl nám to a pustili jsme se do jídla. V cukuletu bylo všechno pryč a někdo tam ty tašky chtěl nechat a zavolat policii, jako na podezřelý náklad, ale raději jsme je vyhodili.
Všechno bylo snědeno, takže jsme šli na nástupiště. Za chvíli přijel vlak a jeli jsme do Neratovic. Byl to super výlet a těším se na další akci.
Josefína