V pátek jsme se sešli na neratovickém nádraží a vyrazili na víkendovku. Místo nám předem nebylo prozrazeno, takže pro ty kdo stále neví jeli jsme opět do Jesenice. Místo už známe jako svoje boty, ale i přes to si to tam spolu skvěle užíváme.
Po příchodu na faru na nás čekala večeře. Po večeři se všude začaly hemžit blechy. Co dělat? To nám bylo záhadou. Nikdy předtím nikdo z nás blechy neviděl a náš strach přecházel v zoufalství. Naštěstí v pravou chvíli dorazil blecholog, který měl prostředky na jejich zničení.
Jásání a radost náhle vzrostla, ale stejně rychle klesla, když nám prozradil, že prostředky si musíme zasloužit. Váhaní netrvalo dlouho, o postřiky proti hmyzu jsme začali soutěžit hned. Nejdříve jsme ve skupinách porovnávali svoje vědomosti a poté jsme šli spát.
Ráno po snídani jsme si zahráli pár nových her, které nás naučila Péťa. V dopoledních hodinách přijela další část naší výpravy. Následoval oběd. Po obědě byl polední klid. Rozhodli jsme se, že upečeme buchtu na oslavu narozenin a svátků několika účastníků. Po poledním klidu bylo naším úkolem porazit blechy. Posbíraly jsme je a pak zabili. Na faře až do večeře nebyl organizovaný program. Po náročném dnu jsme šli s vděkem spát.
Druhý den po snídani konečně přišla na stůl již zmiňovaná buchta. Pak jsme šli do kostela a při mši jsme hráli dvě písně na kytaru. Bohužel kytara před tím spadla na zem a rozladila se. Při první písničce hrála doopravdy strašně, i místní babičky protáčely panenky, ale stejně se našli jedinci, třeba Jirka, kteří si ničeho nevšimli. Naštěstí pak Šárka kytaru naladila, takže druhá píseň už snad nikoho neurážela . Na faře jsme nevynechali náš oblíbený úklid a oběd.
Víkendovka byla skvělá, máme na co vzpomínat i bez fotografií.
