Píše se sobota, 13.9 a je ukrutně brzo, přesněji 5:50 ráno a my se v malém počtu (David s Václavem a Toníkem, Daniela, Dáša, Šárka, Hanka s Jirkou a Ondráškem) scházíme v Neratovicích na nádraží a vyrážíme směr DRAHOKAMY. Naše cesta vede vlakem z Neratovic do Kralup a Lovosic a dále autobusem do Třebívlice. Odtud se již vydáváme pěšky kolem rybníka a potoka na rozorané, po předcházejícím dešti dosti rozbahněné pole, kde po pár set metrech nacházíme příhodné místo na naše vytoužené rýžování. K našemu štěstí i smůle zde narážíme na „profesionální rýžovače“, kteří potok překopali k obrazu svému, ale za to nám poskytli pár zajímavých informací o rýžování. Dokonce nás nechali vybrat pár granátů z jejich „rýžovače“. Kolem 12hod Hanka s dětmi odchází na dřívější autobus.
Když už jsme všichni mokří a hladoví, dopřáváme si svačinku a poté vyrážíme, již pouze v 6 členech, na (dvoj)vrch Kuzov (413 m.n.m.) poblíž našeho naleziště, kde se nám naskytl velmi hezký výhled. Na prvním vrchu následovala další svačinka v podobě tatranky, druhý jsem již jen „prolétli“, jelikož jsme pospíchali na autobus.
Při čekání na autobus se posilňujeme zmrzlinou, kterou Toník striktně odmítá, porovnáváme své úlovky a stupeň zašpinění. Autobusem, ve kterém probíhá vášnivá debata na téma – zda si lední medvěd zakrývá tlapami čumák, aby nebyl ve sněhu vidět, když číhá na svou kořist, jedeme zpět do Lovosic, odtud vlakem do Kralup, kde se vydáváme na obhlídku místního gymnázia. V 17:55 přijíždíme vlakem do Neratovic bohatší o pár malých, blyštivých kamínků…
Daniela Klejzarová
FOTOGALERIE   (fotky od Daniely)
|
|
|
|
|
|
