28. května jsme jeli na víkendovku do Sobotína který leží kousek od Šumperka. A protože Sobotín je na Moravě vyjeli jsme už v pátek večer. Bylo nás tam deset a každý z nás (až na Marka) věděl že to nebude „obyčejná“ víkendovka ale víkendovka na které se rozloučíme s Markem který už nebude jezdit na každou víkendovku protože se bude stěhovat a tím pádem bude mít i méně času. Když jsme přijeli, udělali a snědli večeři šli jsme spát abychom měli sílu a energii na na sobotní výletní den.
Ráno po snídani jsme se vydali na malou procházku po okolí abychom prozkoumali kam že jsme to vůbec přijeli… 🙂 🙂 :-). Po snídani jsme šli na ten výlet a když jsme přecházeli jednu louku, všimli jsme si že za námi je kopec z jehož hřebene je vidět jenom jeden strom (byl tak jenom vidět protože tam stromů bylo víc ale tenhle byl nejvyšší) a napadlo nás že bychom mohli jít (ve skupinách nebo každý sám) za tím stromem který ovšem nebyl vidět z fary ve které jsme byli ubytováni.
Po vydatném obědě šli ti kdo chtěli k tomu stromu a to byli: Marek, za pět minut vyšel Ondra, pak po stále se opakujícím intervale pěti minut šli Jakub s Tomášem, a nakonec Matouš s Katkou a Terkou. Asi za dvě hodiny jsme se všichni sešli nahoře na kopci u toho podivného stromu a než každý stihl ostatním sdělit jakou „cestou“ šel byli jsme zpět na faře. To ale nebyl konec protože jsme se ještě chtěli rozloučit s Markem.
Zvolili jsme „netradiční oslavu“ a to tak že každý měl připravenou pantomimickou scénu z jedné nebo dvou víkendovek a Marek hádal o jakou víkendovku se jedná a v jakém datumu se odehrála. Poté Marek dostal dárek-puzzle na kterých byli fotky z minulých víkendovek. Po skončení „oslavy“ a po několika dohraných her Zlodějův cech se šlo spát.
Super víkendovka těšim se na další.
Ráno po snídani jsme se vydali na malou procházku po okolí abychom prozkoumali kam že jsme to vůbec přijeli… 🙂 🙂 :-). Po snídani jsme šli na ten výlet a když jsme přecházeli jednu louku, všimli jsme si že za námi je kopec z jehož hřebene je vidět jenom jeden strom (byl tak jenom vidět protože tam stromů bylo víc ale tenhle byl nejvyšší) a napadlo nás že bychom mohli jít (ve skupinách nebo každý sám) za tím stromem který ovšem nebyl vidět z fary ve které jsme byli ubytováni.
Po vydatném obědě šli ti kdo chtěli k tomu stromu a to byli: Marek, za pět minut vyšel Ondra, pak po stále se opakujícím intervale pěti minut šli Jakub s Tomášem, a nakonec Matouš s Katkou a Terkou. Asi za dvě hodiny jsme se všichni sešli nahoře na kopci u toho podivného stromu a než každý stihl ostatním sdělit jakou „cestou“ šel byli jsme zpět na faře. To ale nebyl konec protože jsme se ještě chtěli rozloučit s Markem.
Zvolili jsme „netradiční oslavu“ a to tak že každý měl připravenou pantomimickou scénu z jedné nebo dvou víkendovek a Marek hádal o jakou víkendovku se jedná a v jakém datumu se odehrála. Poté Marek dostal dárek-puzzle na kterých byli fotky z minulých víkendovek. Po skončení „oslavy“ a po několika dohraných her Zlodějův cech se šlo spát.
Super víkendovka těšim se na další.
Ondra Šesták
A na závěr nechybí ani výběr fotek.